/ Dietní systém / Speciální diety / Bezlepková dieta (dieta č. BLP) / Celiakie a dieta

Celiakie a Bezlepková dieta

3.1.2010 18:21 – Celiakie (řecky koiliakos) znamená trpící střevními chorobami, se vyskytuje v Evropě v poměru 1:200 až 1:300, tj. Každý 200. až 300. člověk trpí celiakií.

Autor článku: Evžena Janovská DiS

revidováno dne: 28.8.2010

Celiakie (celiakální sprue, glutenová enteropatie) je geneticky podmíněné celoživotní onemocnění, které je charakterizované trvalou intolerancí glutenu (lepku). Toto onemocnění může propuknout nejen v dětství, ale i v dospělosti. Projevy tohoto onemocnění jsou vyvolané autoimunitními mechanismy, které byly spuštěny účinkem bílkovin vyskytujících se v obilovinách, a to v pšenici, žitě, ječmeni, ovsu. Lepek (gluten) je bílkovina nerozpustná ve vodě, rozpustná v alkoholu, která je se nachází v pšenici (gliadin), žitě (sekalin), ječmeni (hordein), a ovse (avenin). Příčinou vzniku celiakie je hypersenzitivní reakce na lepek zprostředkovaná T-lymfocyty (druh bílé krvinky podílející se na buněčné imunitě) vůči buňkám tenkého střeva, čímž dochází k zánětlivé reakce, která má za následek zánik střevních klků. Reakce probíhá u osob s genetickou predispozicí, kterémají určitou konfiguraci (prostorové uspořádání buněk) HLA (systém antigenů hlavního histokompatibilního systému, který se vyskytuje na buňkách lidského organismu, kromě erytrocytů). Vyvolávající faktory onemocnění jsou léčba antibiotiky, virové a bakteriální infekce zažívacího traktu, gravidita, chirurgické zákroky, dlouhodobý stres. Celiakie je onemocnění krví nepřenosné, celiak může být dárcem krve. Rozdíl mezi potravinovou intolerancí a alergií spočívá v tom, že potravinová alergie znamená konzumaci potravy, která obsahuje pro organismus cizí látky vyvolávající alergickou reakci (organismus odpovídá tvorbou protilátek). Onemocnění je dočasné. Nemocný drží bezlepkovou dietu po dobu alergie na lepek.

Klinické projevy a příznaky celiakie

Klinické projevy a příznaky celiakie jsou velmi rozmanité. Rozlišují se tři formy klinických projevů celiakie: klinicky rozvinutá forma (se syndromem poruchy vstřebávání), němá forma (s chudými příznaky nebo bezpříznaková), skrytá (latentní forma).

Klinicky rozvinutá forma

Klinicky rozvinutá forma se projevuje syndromem poruchy vstřebávání (pacient má denně minimálně jednu objemnou stolici tukovitého a pěnovitého vzhledu, dítě neroste, nepřibývá na hmotnosti, dospělý hubne). Dalšími projevy této formy jsou komplikace tohoto onemocnění v důsledku poruchy vstřebávání, jsou to: otoky v důsledku nedostatku bílkovin v krvi, tetanie a záškuby v důsledku nedostatku vápníku a hořčíku, anémie v důsledku nedostatku železa, kyseliny listové a vitamínu B12, krvácení v důsledku nedostatku vitamínu K, poruchy zraku, rohovatění kůže a sliznic, u dětí poruchy růstu v důsledku nedostatku vitamínu A, poruchy růstu a hemolytická anémie u dětí, poruchy nervového systému, sterilita v důsledku nedostatku vitamínu E, u dětí rachitida, u dospělých osteomalácie a osteoporóza v důsledku nedostatku vitamínu D, poruchy chování (apatie, negativismus, poruchy koncentrace).

Němá forma

Němá forma (bezpříznaková nebo s chudými příznaky) je charakterizována absencí syndromu poruchy vstřebávání, zánikem části klků tenkého střeva a přítomností markerů celiakie (specifických protilátek). U této formy se může vyskytnout intolerance sacharidů, diabetes mellitus 1. typu (autoimunitní onemocnění – diabetes mellitus inzulindependentní = diabetes závislý na inzulínu), anémie z nedostatku železa nereagující na léčbu.

Projevy

U obou výše uvedených forem celiakie mohou být přítomny mimostřevní projevy (patologické změny na plicích, játrech, srdci, ledvinách, dutině ústní, zraku, kostech, pojivové tkáni, nervového systému, kůži (Dühringova dermatitida) i na psychice (např. deprese, autismus).

Skrytá forma

Skrytá (latentní) forma se vyskytuje častěji u dospělých než u dětí. Je charakterizována buď přítomností markerů celiakie a absencí patologických změn sliznice tenkého střeva nebo v dětství byla u nemocného zjištěna celiakie a v současné době po dvouletém nedodržování dietního režimu nejsou zjištěny ani markery celiakie v krvi ani patologické změny sliznice tenkého střeva.

Stanovení diagnózy

Diagnóza se stanovuje laboratorním vyšetřením krevního séra na markery celiakie (protilátky, které jsou zjišťovány v krvi nemocných celiakií). Tyto protilátky jsou obvykle označovány ve třídě imunoglobulin IgA, u pacientů s vrozeným nedostatkem IgA ve třídě IgG. Vyskytují se u pacientů s neléčenou celiakií, zmizí během dodržování dietního režimu. Konečná diagnóza celiakie je stanovena biopsií sliznice tenkého střeva. Částečná nebo úplná atrofie klků s hyperplazií krypt (nárůstem dutin) a typické zmnožení intraepiteliálních lymfocytů (bílých krvinek vnitřní výstelky) svědčí o pozitivním nálezu celiakie.

Léčba bezlepkovou dietou

Léčba tohoto onemocnění spočívá v celoživotním dodržování bezlepkové diety. Strava by měla být zpočátku šetřící (dieta šetřící bezlepková) s protiprůjmovým charakterem (vybíráme netučná jídla). Někteří nemocní trpí laktózovou intolerancí, je nutné vysadit mléko, případně mléčné výrobky. Později, kdy je nemoc v klidovém období se přechází na běžnou bezlepkovou dietu bez omezení technologických úprav. U bezlepkové diety je zakázána konzumace výrobků obsahujících pšenici, ječmen, žito, oves.

Přirozeně bezlepkové potraviny

Bezlepkové potraviny lze rozdělit na přirozeně bezlepkové a bezlepkové po úpravě. Přirozeně bezlepkové potraviny jsou: rýže, kukuřice, sója, jáhly, pohanka, proso, brambory, luštěniny, amarant, svatojánský chléb, ořechová mouka, maniok, sladké brambory, sorgo (africké proso), Maizena (kukuřičný škrob), Solamyl (bramborový škrob).

Potraviny bezlepkové po úpravě

Potraviny bezlepkové po úpravě jsou potraviny, ze kterých byl odstraněn lepek a zbylé množství lepku nepřekračuje 1 mg/100 g výrobku (např. bezlepkový pšeničný škrob). Tyto potraviny jsou graficky označeny přeškrtnutým klasem, slovně označeny „bez lepku“, „gluten-free“, “gluten-frei“, „gliadin-fri“, „sin gluten“, „sans gluten“, „senza glutine“.

Testování bezlepkových potravin

Výrobci bezlepkových potravin jsou povinni testovat hotové výrobky na přítomnost lepku. V ČR toto testování provádí Mikrobiologický ústav AV ČR a jako konzultant Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Běžné potraviny

U výrobků, které nejsou označeny jako bezlepkové je nutné si pečlivě všímat složení výrobku na obalu (např. instantní omáčky, do kterých byl přidán škrob, nejsou vhodné pro celiaky). Je třeba dávat pozor na polotovary (např. paštiky, mletá masa), některé jogurty, některé kysané smetany, některá pomazánková másla, majonézy, některé kečupy (vhodný pro celiaky je kečup značky Heinz, Spak, Hamé), sladkosti, některé hořké čokolády (mohou obsahovat stopy pšenice), některé uzeniny, aj..

Potraviny zdravé výživy

Některé potraviny zdravé výživy obsahují lepek, jsou nevhodné pro pacienty s celiakií. Např. rostlinná masa Klaso, Seitan, Robi obsahují pšeničnou bílkovinu, kuskus (těstoviny z tvrdé pšenice, které mají podobu zrníček), bulgur (hrubě mletá nebo drcená zrna naklíčené pšenice), melta (náhražka kávy – je vyrobena ze žita). Některé potraviny zdravé výživy jsou naopak vhodné pro nemocné s celiakií, např. sójové maso a sójové mléko (obojí obsahuje sójové bílkoviny), šmakoun (je vyroben z vaječných bílků), polenta (kukuřičná kaše), karob (mletý svatojánský chléb (plody rohovníku (tmavě hnědé lusky), používá se místo kakaa)), tempeh (sójový sýr), tofu (vyrobeno ze sójového mléka).

Typy a rady pro bezlepkovou kuchyni

Maso nebo sýr lze obalit v mírně podrcených kukuřičných lupíncích. Bezlepková mouka (nahrazuje pšeničnou mouku), více saje vodu, je třeba ji přidat o 1/10 méně než pšeničnou mouku nebo dát více vody. Pro nadlehčení těsta se přidává více prášku do pečiva, např. 1 prášek do pečiva místo ½ prášku. Výrobek z bezlepkové mouky se více drobí a je křehčí, protože bezlepková mouka drží těsto méně při sobě. Obvykle se tento problém řeší přidáním vejce nebo se dává méně oleje, ořechů, medu, jogurtu, apod.. Při pečení cukroví je nutné používat pečící papír, předejde se tím rozbití cukroví při oddělání z plechu. Není dobré kupovat kukuřičnou mouku ve velkém množství, je tučná, rychle žlukne a hořkne. Doporučuje se uchovávat větší množství v chladničce. Těstoviny se nahrazují bezlepkovými těstovinami. Nedoporučuje se vysypávat plech sójovou moukou, při pečení se připaluje a je hořká. K zahuštění se používá místo pšeničné mouky buď bezlepková mouka nebo Maizena (kukuřičný škrob) nebo Solamyl (bramborový škrob). Bezlepkové pečivo se rychleji kazí, je nutné ho skladovat v lednici. Maso je nejlépe buď si umlít doma nebo si nechat koupené maso umlít v obchodě. Krupice se nahrazuje kukuřičnou nebo pohankovou krupicí. Bezlepkové výrobky lze koupit ve speciálních obchodech, ale též v hypermarketech Globus, Tesco, Hypernova.

Recepty

Sociální problémy u bezlepkové diety

Bezlepkovou dietu je třeba držet celoživotně, jinak dochází k střevním případně mimostřevním komplikacím – viz. Výše uvedené klinické projevy. To klade velké nároky na pacienta i jeho rodinu, zvláště, jedná-li se o dítě. Nemocní narážejí na spoustu problémů a nepochopení. Mezi obvyklé problémy patří finanční problémy (bezlepkové výrobky nejsou levné), „únava“ z dodržování diety (nemocný se musí stále pídit po informacích, pečlivě si všímat složení výrobků na obalu, shánění bezlepkových výrobků, což klade na nemocného časové nároky), nedostatek inteligence a zodpovědnosti. Nepochopení ze strany okolí i úřadu je nemalou překážkou pro nemocné, může to vést ke společné izolaci (nemocní se odlišují od okolí), výsměchem vrstevníků (u dětí). Nemocný si musí obvykle nosit z domova své jídlo (ne všechny školky, školy, závodní stravování) vaří bezlepkovou dietu. Celiak je rovněž omezován společensky (restaurace, rauty, večírky, party, dovolené, apod.), ne všude je mu dána možnost konzumace bezlepkové stravy. Nepochopení nemocných vzniká z nepochopení podstaty onemocnění. A to vede v některých případech k nedodržování diety. Dalším problémem je kontaminace bezlepkového výrobku lepkem během zpracování nebo přípravy. Velmi důležitá je pro nemocné s celiakií akceptace okolím, přísné dodržování bezlepkové diety, a zodpovědnost za své zdraví. Důležitá sociální podpora nemocných jsou skupinové zájezdy (bezlepkové lázně, dovolené, tábory organizované svazem celiaků), příprava bezlepkové stravy pro celou domácnost.

Závěr

Ve svém článku jsem chtěla stručně podat důležité informace pro pacienty s touto chorobou. Rádi přivítáme v naší redakci vaše dotazy nebo připomínky ať už dotazy do poradny nebo příhody blízkých trpící celiakií aj.

Zdroje literatury

MUDr. Štěpán Svačina a kolektiv – Klinická dietologie, vydavatel Grada Publishing, 1. vydání, vydáno v roce 2008 v Praze, ISBN 978-80-2472256-6
MUDr. Martin Vokurka Csc., MUDr. Jan Hugo a kolektiv – Velký lékařský slovník, vydavatel Maxdorf, vydáno v roce 2002 v Praze, ISBN 80-85912-43-0
Jolanta Rujner, Barbara A. Cichanska – Bezlepková dieta a bezmléčná dieta, vydavatel Computer Press, 1. vydání, vydáno v roce 2006 v Brně, ISBN 80-251-0775-2
Lucie Možná – Bezlepkářům od A do Z – příručka pro celiaky, vytiskla tiskárna Ringier Print Ostrava v roce 2006, ISBN 40-566-9107-4
Jarmila Mandžuková – Potraviny pro zdravou výživu od A do Z, vydavatel Vyšehrad, vydáno v roce 2007 v Praze, 1. vydání, ISBN 978-80-7021-865-5
Vlastní poznámky

revidováno dne 28.8.2010