/ Teorie / Hormony

Hormony

Hormony
foto: redakce@dietologie.cz

Hormony podle místa vzniku dělíme na:

1. žlázové – vznikající v endokrinních žlázách
2. tkáňové – vznikajících např. v žaludku, střevech, játrech
3. neurohormony – hormony hypotalamu

Endokrinní systém je soustava žláz s vnitřní sekrecí. Jejím úkolem je:

1. regulace a koordinace činnosti orgánů (společně s nervovou soustavou)
2. udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí)
3. regulace metabolismu a odezvy organismu na stres
4. regulace růstu a reprodukce

1. Žlázové hormony

Hypotalamus

Je součást mozku, český název je podhrbolí. Produkuje řadu hormonů, s metabolismem živin však souvisí hlavně hormon somatostatin. Tlumí uvolňování růstového hormonu, žaludečních a střevních hormonů, inzulínu a glukagonu.

Hypofýza

• růstový hormon (STH) – ovlivňuje metabolismus všech živin
• hormony řídící činnost endokrinních žláz – adrenokortikotropin, tyreotropin

Štítná žláza

• tyroxin (T4)
• trijodtyronin (T3) – součástí obou je jód (proto je dostatek jódu nutný pro správné fungování štítné žlázy), jejich funkcí je diferenciace buněk, vývoj mozku, zvyšují bazální metabolismus, mají vliv na látkovou přeměnu buněk, stimulují energii metabolismu, zvyšují účinek jiných hormonů (adrenalin, korzitol)
• kalcitonin – ukládání iontů vápníku a fosforu do kostí

Příštítná tělíska

Slinivka břišní

• inzulín – hormon snižuje hladinu glukózy v krvi
• glukagon – působí opačně, při hypoglykémii způsobí, že se z jater uvolní zásobní glykogen na tvorbu glukózy
• somatostatin - hormon snižuje aktivitu některých hormonů, jak bylo popsáno výše
• pankreatický polypeptid - tlumí sekreci pankreatické šťávy a žluči

Nadledvinky (kůra)

• glukokortikoidy (kortizol) – podporují tvorbu glykogenu, působí katabolicky, podporují lipolýzu (odbourávání tuků ze zásob)
• mineralokortikoidy (aldosteron) – řídí hladinu vápníku a draslíku v krvi a udržují normální objem extracelulární (mimobuněčné) tekutiny v těle

Nadledvinky (dřeň)

• adrenalin – je základní hormon stresové reakce „útok nebo útěk“. Díky němu tělo podává extrémní výkony. Způsobuje zúžení periferních cév a následně kontrakci hladkého svalstva, zrychlení srdeční činnosti, rozšíření zornic, aktivaci potních žláz, zvýšení glykémie
• noradrenalin – umožňuje krátkodobě v organismu zvýšenou aktivitu. Urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu, roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování

2. Tkáňové hormony:

Žaludek a střeva

• Gastriny – ve sliznici žaludku a dvanáctníku, podporují sekreci kyseliny chlorovodíkové a pepsinogenu, zvyšují sekreci pankreatické šťávy
• Sekretin – regulace kyselosti střevní šťávy z dvanáctníku
• Cholecystokinin – vylučován buňkami tenkého střeva, způsobuje vylučování pankreatické šťávy ze slinivky, navozuje přítomnost enzymů v této šťávě
• Somatostatin

Játra

• Somatomediny – hormon působí na buněčné dělení, regulují metabolické děje tukové (spalování tuků) a svalové tkáně. Zvyšují zabudování sulfátu do chrupavek.

Hormony odpovědné za regulaci příjmu potravy

• Gherlin - hormon hladu, vylučovaný žaludkem při hladu. Nejvyšší hladiny gherlinu jsou právě tehdy, když je žaludek prázdný. Jeho působení lze omezit vyšším přijetím bílkovin v potravě. Kdo tedy přijímá potravu bohatou a sacharidy a tuky, tomu hladina gherlinu rychle kolísá a pocity hladu se dostavují častěji. Naopak proteiny nejlépe ze všech živin regulují hladinu gherlinu, strava bohatá na proteiny tedy dokáže zamezovat častým pocitům hladu.
• Leptin – je naopak hormon sytosti, je produkován tukovou tkání. Hormon potlačuje hlad a snižuje příjem potravy, zvyšuje metabolismus. Také stimuluje vnitřní procesy svalových buněk, čímž zvyšuje citlivost svalů na inzulín a upravuje hladinu cukru v krvi (potlačuje inzulínovou rezistenci). Úplně nakonec se malinko zmíním o nervové regulaci trávení. Nejedná se zde tedy o činnost hormonů jako takových, ale nervová regulace s nimi úzce souvisí. Nervová regulace trávení tedy spadá do periferního nervového systému a to jeho autonomní neboli vegetativní části. Činnost vnitřních orgánů je řízena z hypotalamu a nelze ji ovlivnit vůlí.

Trávení ovlivňují dva hlavní nervy

• Parasympatikus neboli nerv pokoje a odpočinku. Je to ten, co má na svědomí, že energie jde po jídle na trávení, ten, co způsobuje po jídle (zvláště pak vydatném) ospalost a únavu. Z fyziologického hlediska dochází ke stimulaci trávení, stimulaci sekrece slin a peristaltiky, zpomalení srdeční činnosti, zúžení průdušek, zúžení zornic a čoček.
• Sympatikus je naproti tomu nerv života. Ten zpomaluje trávení – odvádí krev z trávicího traktu zpět do kosterní a srdeční svaloviny, plic. Zvyšuje srdeční frekvenci a činnost, roztahuje průdušky, rozšiřuje zornice a čočky. Prostě působí naprosto opačně než parasympatikus. Takže až se půjdete příště po dobrém nedělním obědě natáhnout, už víte, kdo to má na svědomí J

Zdroje literatury

1. Studijní materiál kurzu Poradce pro výživu, Institut zdravého životního stylu s.r.o.
2. ing. Veronika Hanzlíková: e-book 10 klíčů k tajemství potravin

revidováno dne 11.12.2016