Zinek

29.8.2011 17:57 – Zinek patří mezi prvky nezbytné pro správnou funkci a vývoj organizmu. Vyskytuje se v mnoha orgánech a tkáních (oči, slinivka břišní, varlata, kosti) a plní celou řadu biologických funkcí.

Autor článku: Ing. Anna Jermářová, nutriční terapeut

revidováno dne: 29.8.2011

Zinek v potravinách
foto: redakce@dietologie.cz

Zinek je součástí přibližně 200 enzymů (což jsou látky řídící biologické pochody v našem těle). Příkladem je superoxiddismutáza, která má výjimečně silný antioxidační účinek. Dále je zinek součástí některých hormonů (např. inzulínu, růstového hormonu a pohlavních hormonů) a bílkovin. Účastní se metabolizmu sacharidů, procesu odbourávání alkoholu, dělení buněk a tvorby nukleových kyselin.

Jak nám zinek prospívá?

Podobně jako selen, zinek vytěsňuje jedovaté kadmium a tlumí nepříznivé účinky přebytku mědi. Hladina zinku v těle klesá při inhalaci cigaretového kouře, při pití alkoholu a nadměrné konzumaci cukru (denní ztráta až 3 mg zinku). Zinek má zásadní význam pro funkci a vývoj prostaty a pohlavních žláz. Zamezuje zvětšení prostaty, zejména u mužů nad 45 let. Podáváním zinku lze zvýšit potenci i plodnost u mužů. Společně s vitamínem B6 zinek tlumí tvorbu histaminu a proto se jím léčí různé alergie. Dále pomáhá v léčení duševních poruch (deprese, Alzheimerova choroba a některé druhy schizofrenie). Zinek urychluje hojení ran a vředů a jako součást inzulínu prospívá při léčené cukrovky. Pomáhá i při léčbě lupénky. V případě nachlazení zinek zkracuje dobu léčení. Obranyschopnost sliznic horních cest dýchacích lze podpořit cucáním pastilek obsahujících zinek spolu s vitamínem C (nejlépe nechat rozpustit pod jazykem).

Nedostatek zinku

Příznakem nedostatku zinku může být zvětšování prostaty, neplodnost a impotence u mužů, pomalý růst, menstruační poruchy, náchylnost k infekcím, pomalé hojení ran, bolesti kloubů, duševní zpozdilost, ztráta chuti, čichu, alergie, akné, bílé skvrny na nehtech, zvýšené padání vlasů, nepřiměřené pocení, náchylnost k cukrovce apod.

Denní potřeba zinku

Průměrný člověk přijme denně pouze 8,5 mg zinku, což je přibližně polovina denní doporučené dávky (dle standardu WHO). Potřebná dávka byla stanovena na 12–15 mg denně pro dospělé (pro děti 10 mg). V těhotenství, během kojení, diety při cukrovce a při pravidelné zvýšené tělesné námaze jeho potřeba stoupá (až 25 mg). Většina zinku se ničí při přípravě potravy. Často je ho také málo v potravinách rostoucích na půdě chudé na zinek. Obecně je pro nás lépe využitelný zinek v živočišné potravě.

Zinek v potravinách, kde ho hledat

Tělo zinek nevytváří ani neukládá, takže je nutné ho neustále doplňovat z vnějších zdrojů. Přírodními zdroji zinku jsou maso, játra, ústřice a jiní mořští korýši, obilné klíčky, pivovarské kvasnice, vaječný žloutek, netučné mléko, semena dýně a fazole. V případě doplňků stravy je potřeba kupovat organicky vázaný zinek (např. glukonát, pikolinát, glycinát, citrát, absorbát apod.), zinek anorganicky vázaný je téměř nevyužitelný (např. oxid zinečnatý).

Použitá literatura

Mach, I.: Doplňky stravy, Praha, Svoboda Servis (2004)
Kolektiv autorů: Léčivá moc vitaminů, bylin a minerálních látek, Praha, Reader’s Digest Výběr, spol. s r. o. (2001)
Mindell, E.: Vitaminová bible pro 21. Století, Praha, Euromedia Group – Knižní klub (2000)

revidováno dne 29.8.2011