/ Dietní výživa / O potravinách / Mlýnské a pekárenské výrobky / Český chléb

Český chléb

15.11.2002 18:30 – Po delším pobytu v některých zemích západní Evropy, kde chléb připomíná naši bílou veku a různé druhy se liší spíš tvarem než kvalitou, začne snad každý Čech toužit po mírně nakyslé chuti dobrého českého chleba.

revidováno dne: 8.11.2008

Výroba českého chleba, ilustrační foto
foto: redakce@dietologie.cz

Dalo by se říci, že co se chleba týče, je naše země velmocí. Na našem trhu je dnes výběr bochníčků a bochníků nejrůznějších tvarů, z různého obilí, s obsahem sóji, chleby celozrnné, z bílé mouky, dochucované semínky atd. Chléb se kromě vody také zadělává podmáslím či medem. Tyto součásti mu dodávají specifickou chuť.

Začalo to sběrem zrn

Chléb provází lidstvo již od neolitu, cesta k této rozmanitosti nebyla jednoduchá. Na počátku byl nekvašený chléb či spíše jakésy placky. K výrobě chleba se kromě pšenice používal v různých oblastech i ječmen, proso, pohanka, kukuřice, později i žito. Ovšem pšenice hrála díky lepku vždy prim. Ve slovanských zemích je ale oblíbený žitný chléb či chléb připravený ze směsi pšeničné a žitné mouky.

Chléb – základní potravina
foto: redakce@dietologie.cz

Celozrnný chléb

Chléb z celozrnné mouky působí na náš organismus blahodárně. V otrubách bylo zjištěno mnoho důležitých živin, především bílkoviny, polysacharidy, vitamíny a minerály. Chléb je výtečným zdrojem vitamínu skupiny B (thiaminu, roboflavinu, niacinu, kyseliny listové), železa, fosforu a vápníku. Vstřebávání železa s chlebem se zvyšuje, pokud se zároveň s ním jí potrava obsahující vitamin C. Do chleba se u nás tradičně přidává kmín, který mu dodá tu správnou chuť a navíc prý rozjasňuje mysl. Chlebu se dříve přičítala magická moc a aplikoval se i léčebně. Napravovalo se s ním nepodařené pivo, podával se proti moru, přikládal se na zanícená víčka atd. Pro pečení chleba je důležitá kvalita mouky, vody, správně připravený kvásek. Mouka se musí promíchat s vodou a kváskem a nezbytné je i dostatečné hnětení. V minulosti se kvas obvykle připravoval po večeři. Na těsto zbylé od minulého pečení se nalilo trochu teplé vody a pak se přisypávala prohřátá mouka, přidal se kmín, sůl a popř. i trochu strouhaných brambor, aby kvas lépe kynul Potom se díže přikryla a postavila se ke kamnům. Do rána těsto vykynulo. Pak se v neckách vyválely bochníky, které se rovněž nechaly vykynout. Před pečením se omyly vodou, aby měly hladkou kůrku.

revidováno dne 8.11.2008