Český chléb
15.11.2002 18:30 – Po delším pobytu v některých zemích západní Evropy, kde chléb připomíná naši bílou veku a různé druhy se liší spíš tvarem než kvalitou, začne snad každý Čech toužit po mírně nakyslé chuti dobrého českého chleba.
revidováno dne: 8.11.2008
Výroba českého chleba, ilustrační foto
foto: redakce@dietologie.cz
Dalo by se říci, že co se chleba týče, je naše země velmocí. Na našem trhu je dnes výběr bochníčků a bochníků nejrůznějších tvarů, z různého obilí, s obsahem sóji, chleby celozrnné, z bílé mouky, dochucované semínky atd. Chléb se kromě vody také zadělává podmáslím či medem. Tyto součásti mu dodávají specifickou chuť.Začalo to sběrem zrn
Chléb provází lidstvo již od neolitu, cesta k této rozmanitosti nebyla jednoduchá. Na počátku byl nekvašený chléb či spíše jakésy placky. K výrobě chleba se kromě pšenice používal v různých oblastech i ječmen, proso, pohanka, kukuřice, později i žito. Ovšem pšenice hrála díky lepku vždy prim. Ve slovanských zemích je ale oblíbený žitný chléb či chléb připravený ze směsi pšeničné a žitné mouky.Chléb – základní potravina
foto: redakce@dietologie.cz
Celozrnný chléb
Chléb z celozrnné mouky působí na náš organismus blahodárně. V otrubách bylo zjištěno mnoho důležitých živin, především bílkoviny, polysacharidy, vitamíny a minerály. Chléb je výtečným zdrojem vitamínu skupiny B (thiaminu, roboflavinu, niacinu, kyseliny listové), železa, fosforu a vápníku. Vstřebávání železa s chlebem se zvyšuje, pokud se zároveň s ním jí potrava obsahující vitamin C. Do chleba se u nás tradičně přidává kmín, který mu dodá tu správnou chuť a navíc prý rozjasňuje mysl. Chlebu se dříve přičítala magická moc a aplikoval se i léčebně. Napravovalo se s ním nepodařené pivo, podával se proti moru, přikládal se na zanícená víčka atd. Pro pečení chleba je důležitá kvalita mouky, vody, správně připravený kvásek. Mouka se musí promíchat s vodou a kváskem a nezbytné je i dostatečné hnětení. V minulosti se kvas obvykle připravoval po večeři. Na těsto zbylé od minulého pečení se nalilo trochu teplé vody a pak se přisypávala prohřátá mouka, přidal se kmín, sůl a popř. i trochu strouhaných brambor, aby kvas lépe kynul Potom se díže přikryla a postavila se ke kamnům. Do rána těsto vykynulo. Pak se v neckách vyválely bochníky, které se rovněž nechaly vykynout. Před pečením se omyly vodou, aby měly hladkou kůrku. revidováno dne 8.11.2008