Pohanka
14.11.2008 11:35 – Pohanka se podle způsobu využití řadí k obilninám, botanicky je to ale rostlina dvouděložná a patří do čeledi rdesnovitých. Pohanka obecná se také může nazývat pohanka střelovitá či setá.
revidováno dne: 14.2.2010
revidováno dne: 14.2.2010
Pohanka – běžná potravina v obchodech
foto: redakce@dietologie.cz
Morfologie rostliny
Pohanka má slabší kořenový systém (2,5 krát menší než ječmen) ovšem s velkou osvojovací schopností. Kořen je kulovitý, převážně v orniční vrstvě. Lodyha je silnější, hranatá, vzpřímená a dutá, do 1 metru vysoká, červenorůžové barvy a je větvená. Spodní listy jsou řapíkaté, střelovitě trojboké, mají blanité palisty, které objímají lodyhu u báze řapíku. Horní listy jsou přisedlé, podlouhle vejčité a na bázi srdčité. Květenství může být uspořádáno v hroznu nebo jsou kvítky v konečných okolkovitých latách hroznů se čtyřmi i více větvemi. Barva pětičetného květu je nejčastěji růžová až bělavá. Květy jsou dvojího typu – dlouhočnělečné a krátkočnělečné. Z praktického hlediska je tato vlastnost zajímavá proto, že z dlouhočnělečných květů lze očekávat větší nažky. Na jedné rostlině je až 2000 květů. Plodem je jednosemenná trojboká nažka s hladkými ostře vynikajícími hranami. Nažka obsahuje při 11 % vlhkosti 1,8% popelovin, 11% bílkovin, 2,4% tuku, 11% hrubé vlákniny a 64% volných dusíkatých látek, má poměrně vysoký obsah draslíku, hořčíku, fosforu, a železa. Barva oplodí je většinou tmavě hnědá s různými odstíny. Oplodí nažky je tvrdé a kroupa se získává loupáním, kdy se oplodí oddělí bez narušení vnitřního moučného jádra – kroupy. Loupání se provádí buď mechanicky nebo termicky. Většinou se pohanka pěstuje na semeno – semenný typ, ale existuje i bohatě olistěný pícninářský typ. Pohanka je významná medonosná rostlina. Včely medonosné velice rády navštěvují pohankové květy a při sběru nektaru i pylu účelně plní opylovací funkci. Hlavním produktem s květu pohanky je nektar. Jeho sekrece nastává brzo ráno, vrcholí mezi 9-14 hodinou, ustává po 14 hodině. V tomto určitém rytmu je možné registrovat velkou intenzitu náletů včel na rozkvetlé porosty pohanky. Pohankový med má charakteristické vlastnosti odlišné od ostatních medů. Je tmavohnědý a má výraznou pohankovou vůni. Po krystalizaci má kašovitou konzistenci, necukrovatí. Z chemického hlediska se pohankový med od ostatních medů odlišuje vysokým obsahem vody (až 30 %). Úplně zralý med obsahuje 22 % vody a jen stopy sacharózy (cukry jsou zastoupeny glukózou a fruktózou). Je výborný na výrobu medoviny.
Dietetická potravina
Pohanka se využívá jako dietetická potravina (obrušováním nažek získáváme kroupy a mletím získáváme mouku). Používá se i jako krmivo (nažky, kroupy, otruby i sláma). Pěstuje se také pro potřeby farmaceutického průmyslu jako zdroj flavonoidního glykosidu rutinu (vitamin P). Rutin příznivě účinkuje na upevnění stěn kapilár. V poslední době zájem o pohanku velice vzrůstá a to nejen mezi vegetariány a makrobiotiky. Pohanka je bezlepkovou obilninou, to ocení zejména pacienti u kterých je bezlepková dieta nutností. Bezlepková dieta je založena na úplném vyloučení lepku přijímaného potravou. Lepek je (gluten) je směs ve vodě nerozpustných bílkovin, které tvoří povrchovou část zrn pšenice, žita, ječmene a ovsa. Část této obilné bílkoviny je nazýván gliadin. Právě gliadin je součást glutenu (lepku), a má nebezpečný vliv na organismus disponovaných jedinců. Bezlepková dieta je určena pro pacienty s celiakií. U této nemoci je dodržování bezlepkové diety jediným léčebným opatřením. Pacienty často používají výrobky z pohanky jako svou základní surovinu při sestavování svého jídelníčku.
revidováno dne 14.2.2010
