Pitný režim, voda
19.2.2011 22:16 – Všechny živé organismy obsahují vodu, ani člověk není výjimkou. Svaly tvoří ze 70 % voda, v krvi je 82 % vody, mozek je tvořen z 95 % vodou, i kosti tvoří z 22 % voda. Voda je nezbytná pro správnou funkci metabolických procesů v lidském těle.
Autor článku: Evžena Janovská DiS, nutriční terapeut
revidováno dne: 4.3.2011
Autor článku: Evžena Janovská DiS, nutriční terapeut
revidováno dne: 4.3.2011
Pitný režim
foto: redakce@dietologie.cz
Druhy vody
I když je pokaždé voda chemická sloučenina vodíku a kyslíku, není každá voda stejná. Vodu lze dělit podle různých hledisek, např. na sladkou (voda z řek, potoků, jezer, podzemní voda) a slanou (voda z moří, oceánů). Voda může být též minerální (obsahuje větší množství určitého nebo určitých minerálů a stopových prvků), destilovaná voda (obsahuje pouze kyslík a vodík), stolní voda (směs různých vod), sodovka (voda obohacená oxidem uhličitým), pramenitá voda (vyvěrá z podzemních zdrojů), pitná voda (voda z vodovodního kohoutku), užitková voda (voda vhodná pro výrobní procesy), praní (je nevhodná k pití a k přípravě pokrmů), okysličená voda (voda obohacená kyslíkem), tvrdá voda (voda obsahující hodně vápníku), měkká voda (voda neobsahuje žádné nebo nepatrné množství vápníku), magnetická voda (voda oživená speciálním biotechnickým způsobem, tzv. živá voda), levitovaná voda (změněná struktura vody), mrtvá voda, dešťová voda, apod.
Význam vody pro lidský organismus
Lidské tělo je tvořeno ze 70 % vodou. Voda je součástí kloubního maziva a chrupavek, chrupavky tlumí nárazy při chůzi. Voda se též nachází v buňkách kůže a způsobuje, že kůže je napnutá, krev obsahuje 82% vody. Voda je potřebná ke správné činnosti srdce (při dostatečném přísunu vody klesá krevní tlak), plic (plicní sklípky musí být stále zvlhčovány), DNA (kyseliny deoxyribonukleové – význam při opravných mechanismech poškození genů), vaziva (plní opěrnou funkci), očí (slzná tekutina je složena z vody a soli, zajišťuje dostatečnou vlhkost očí), kostí (obsahují 22 % vody), svalů, ledvin a jater (ledviny a játra plní detoxikační funkci – zbavují tělo odpadních látek vzniklých při metabolismu), mozku (mozek obsahuje 95 % vody a navíc je uložen v mozkomíšním moku), metabolismu i tlustého střeva.
Následky dehydratace
Voda plní v lidském těle funkci rozpouštědla i transportního média (dopravního prostředku). Nedostatek vody v těle (dehydratace) se projevuje mnoha různými příznaky a bývá též příčinou různých onemocnění. Je-li nedostatek vody v kloubním mazivu, dochází k bolesti kloubů, kosti se mohou vlivem nedostatku tekutiny v kloubním mazivu o sebe třít a vznikají záněty nebo revma. Při dostatečném pitném režimu (příjmu tekutin) zůstanou klouby ohebné. Dehydratace se též projevuje vysušenou, vrásčitou pokožkou (buňky kůže se scvrknou). Nestačí hydratační krémy, které zvlhčují kůži pouze zvenku, kůže potřebuje též přijímat vodu zevnitř. Vodou se ředí krev, při nedostatku vody v těle je krev nedostatečně zředěná a vznikají tromby (krevní sraženiny), které mohou ucpat jakoukoli cévu v těle (ucpání malých cév způsobuje vážné zdravotní problémy, ucpání velkých cév způsobuje smrt). Jelikož se během dýchání vypařuje voda, musí být plicní sklípky neustále zvlhčovány, jinak dochází k častému onemocnění dýchacích cest. Nedostatek tekutin znamená nedostatečně okysličené tělo, erytrocyty (červené krvinky) nemohou přenášet dostatek kyslíku do všech částí těla. Opravné mechanismy kyseliny deoxyribonukleové při poškození genů se neobejdou bez dostatečného množství vody. Nejsou-li vlivem nedostatku vody dostatečně provedeny, zůstávají některé geny poškozeny a výsledkem jsou velké zdravotní problémy. Srdce je citlivé na nedostatek vody, při ztrátě kolem 10 % tělesné vody hrozí iktus (mrtvice) nebo infarkt myokardu, při ztrátě více než 20 % tělesné vody je riziko ohrožení života. Při nedostatku vody dochází ke zvýšení krevního tlaku a tím se zvyšuje zátěž srdce. Vazivo i svaly pro udržení vzpřímené postavy potřebují dostatečný přísun vody. Vlivem nedostatku tekutin dochází k vysušování očí. I kosti, i když se to zdá na první pohlede neuvěřitelné, se neobejdou bez dostatku vody. Nedostává-li tělo dostatečný přísun tekutin, začne si brát vodu z kostí a následkem jsou křehké kosti a může též dojít ke vzniku osteoporózy. Játra a ledviny – detoxikační orgány bez dostatku vody nemohou správně fungovat. Voda rozpouští usazeniny a vyplavuje z těla toxiny (odpadní látky). Vlivem nedostatku vody dochází k postupné otravě organismu, jedním z jejích projevů je zápach z úst. Mozek dá rychle vědět o dehydrataci formou bolestí hlavy, změnou nálad, únavou, sklíčeností, zapomnětlivostí, potížemi se soustředěním. V tlustém střevě jsou nestravitelné zbytky a odpadní látky zředěny vodou, vlivem nedostatku tekutin vzniká zácpa. Střevní mikroflóra v tlustém střevě, která je nezbytná pro udržení funkčního imunitního systému nemůže dobře fungovat bez dostatečného příjmu tekutin.
Denní potřeba tekutin ve správném pitném režimu
Voda se z těla vylučuje kůží (potem), močí, dýcháním a částečně stolicí. Při průjmech a zvracení dochází k velkým ztrátám vody. Vodu, kterou tělo vyloučilo, je třeba mu dodat. Je doporučováno denně přijmout 1,5–2 l tekutin. Při pobytu v přetopené místnosti, v horkém počasí, při fyzické námaze, při průjmu, zvracení je třeba přijmout více tekutin, jinak dochází k dehydrataci. Rovněž při redukci tělesné hmotnosti, detoxikaci organismu, chřipce, některých onemocněních ledvin (např. při zánětech), při prostatě, je potřeba více pít. Nejjednodušší způsob, jak poznat, je-li tělo dostatečně hydratované (má-li dostatek vody), je barva moči. Při dostatečné hydrataci má moč světlou, slámově žlutou barvu. Čím má tělo méně vody, tím je moč koncentrovanější (zahuštěnější) a má tmavší barvu. Dehydratací jsou ohroženi zejména kojenci, batolata, děti školního věku, kojící ženy a senioři. Senioři mají snížený pocit žízně a v důsledku toho necítí potřebu dostatečně pít. Je třeba jim neustále připomínat potřebu pít, např. vystavením hrnků, láhví s vhodnými tekutinami na viditelných a dobře přístupných místech, pobízením k pití více v článku: motivace seniorů ke zlepšení stravovacích návyků. Hyperhydratace (nadbytek tekutin) je rovněž zdraví škodlivá, dochází při ní k otokům. Lidské tělo není schopno skladovat vodu, musí ji denně přijímat v dostatečném množství.
Vhodné a nevhodné tekutiny
Ne každý nápoj je vhodný pro dostatečný denní příjem tekutin v pitném režimu. Vhodnými nápoji jsou pitná voda, pramenitá voda, stolní vody bez příchuti, ovocné hořké čaje, slabý hořký černý čaj, slabý hořký zelený čaj. Do příjmu tekutin lze též zahrnout polévky (nesmí být přesolené, sůl váže vodu v těle), přírodní (nepřislazované) ovocné a zeleninové šťávy a konzumace zeleniny a ovoce bohatého na vodu. Ze zeleniny je to např. mrkev, hlávkové zelí, okurky, rajčata, všechny druhy salátů, špenát (ne mražený), lilek, cuketa, pórek, brokolice, papriky, červená řepa. Z ovoce jsou to např. jahody, hrušky, jablka, hroznové víno, vodní melouny, broskve, meruňky, grapefruity, pomeranče, mandarinky, ananas (čerstvý), kiwi, švestky, třešně, višně, nektarinky, papája, mango, maliny, rybíz, angrešt. Káva, limonády, pivo, silný černý čaj, silný zelený čaj, nápoje typu coca-coly zdánlivě hasí žízeň, ale v těle působí opak – odnímají mu vodu. Thein obsažený v čaji, kofein obsažený v kávě a nápojích typu coca-coly, cukr (sacharóza), alkohol váží na sebe vodu a tím ji tělu odnímají. Kocovina po alkoholovém opojení je reakce mozku na dehydrataci. Čím je nápoj více oslazen, tím méně ho lze považovat za vhodnou tekutinu pro zvýšení příjmu vody v těle. Limonády, stolní vody s příchutěmi, přislazované ovocné šťávy mají vysoký obsah cukru, jsou velmi kalorické. Téměř všechny limonády obsahují umělá barviva, různé přísady (příchutě), chemické konzervační látky, které mohou být příčinou různých alergií. Čím je vyšší konzumace slazených nápojů nebo nápojů obsahujících kofein, alkohol, větší množství theinu, tím je třeba dodat tělu více vhodných tekutin, např. k jednomu šálku černé kávy je třeba vypít jednu sklenici pramenité nebo pitné vody nebo sodovky. Mléko dodává tělu živiny, nelze ho považovat za vhodný nápoj k doplnění dostatečného denního příjmu tekutin. Mléko se počítá mezi jídla, nikoli do pitného režimu. Minerální vody lze konzumovat občas. Vyvážená, pestrá strava obsahuje dostatek potřebných minerálů. Při časté konzumaci minerálek hrozí riziko nadbytku některého nebo některých minerálů, což přináší zdravotní následky. Bylinné čaje slouží k léčebným účelům, ne k utišení žízně.
Závěr
Lidské tělo se neobejde bez dostatečného denního množství tekutin, které je třeba přijímat průběžně během dne. Argumentace, že kdo více pije, musí častěji močit, neobstojí.
Použitá literatura
(1) RNDr. Petr Fořt CSc, Co jíme a pijeme, vydavatel Olympia Praha vydáno v roce 2003, 1.vydání, ISBN 80-7033-814-8 (2) PhDr. Stanislava Jarolímková, Jak na zdraví. Nejen byliny léčí., vydavatel EB (Eva Babická) Praha, vydáno v roce 2002, 1.vydání, ISBN 80-238-9088-3 (3)Michaela Merten, Voda pro krásu a zdraví, překlad Daniela Korbelíková, vydavatel Eminent Praha, vydáno v roce 2007, ISBN 978-80-7281-318-6
revidováno dne 4.3.2011
