/ Dietní výživa / Výživa dospělých / Výživa a podvýživa ve světě

Výživa a podvýživa ve světě

8.5.2013 12:35 – Potřeba dostatečného množství potravin pro zdravý vývoj jedince je vyjádřena kalorickou hodnotou, která se obvykle udává v kilodžaulech (kJ) na osobu a den.

Autor článku: redakce@dietologie.cz

revidováno dne: 8.5.2013

keňské Ugali
foto: redakce@dietologie.cz

Hranice, stanovená FAO (Světová organizace pro výživu a zemědělství), činí 11300 kJ / os. / den. Kalorický příjem nižší než tato hranice znamená podvýživu, při dlouhodobém sublimitním příjmu jde o chronickou podvýživu, resp. hlad. V současné době je průměrná denní spotřeba v afrických zemích 9 500 kJ, podobně je tomu v Asii a Latinské Americe (FAO 1995). Publikované průměrné hodnoty nevypovídají o regionálních diferencích, ani o katastrofální situaci v některých afrických zemích, kde je průměrná denní spotřeba na obyvatele hluboko pod oficiálně stanovenou hranicí (např. Etiopie 6762 kJ, Libérie 6888 kJ, Mosambik 6993 kJ). Naproti tomu v Evropě je průměrná denní spotřeba 14 322 kJ, tj. vysoce nad stanovenou hranicí (proti některým oblastem v rozvojových zemích více než dvojnásobná)

Obyvatelstvo pod stanovenou hranicí kJ

Odhad počtu obyvatel planety trpících podvýživou se různí. Podle údajů FAO (Raskin a kol. 1998) trpělo v roce 1995 podvýživou 16 % světové populace. Pokud by za základ srovnání jednotlivých zemí byly brány průměrné hodnoty spotřeby potravin (kJ), pak pod stanovenou hranicí žije obyvatelstvo 69 států světa. Existují však obrovské diference nejen mezi jednotlivými státy, ale i uvnitř těchto států. Závažným aspektem v rozvojových zemích je rovněž „sezónnost„ nedostatečné výživy během roku (např. v období sucha) i nevyváženost stravy (nedostatek některých živin nebo vitamínů důležitých pro zdravý vývoj člověka).

Země s chronickým nedostatkem potravin

Mezi země s chronickým nedostatkem potravin patří státy, postihované přírodními katastrofami, ale i válečnými konflikty (Súdán, Somálsko, Bangladéš, Peru, Bolívie). Akutní nedostatek potravin může být v důsledku mezinárodních politických rozhodnutí uměle vyvolán (Irák), nebo může být důsledkem dřívější nevhodné agrární politiky (Severní Korea). Mezi dlouhodobé a významné importéry potravin, tedy země s nedostačující vlastní produkcí potravin, patří zvláště Rwanda, Libérie, Rovníková Guinea, Ghana, Nigérie, Zair (vesměs země s významným exportem některých plodin).

Vize do budoucna

Projekce dalšího vývoje, zpracované skupinou Global Scenario Group (GSG), nenaznačují, že by otázka dostatečného množství potravin pro obyvatele rozvojových zemí mohla být v blízké budoucnosti beze zbytku vyřešena. I když některé prognózy dalšího vývoje odhadují, že v roce 2050 budou trpět hladem „pouhá„ 2 % obyvatel, podle uvedené projekce tato 2 procenta znamenají 170 mil. osob. Organizace pro zemědělství a výživu vypracovala celosvětový program výživy obyvatelstva, jehož cílem je snížení počtu osob trpících hladem o polovinu již do roku 2015. Tento program je založen na podmínce stálého zvyšování zemědělské produkce, především rostlinné (FAO 1999).

revidováno dne 8.5.2013